O slavnosti a hostech


autor: Ester Krumbachová, Jan Němec
režie: Katharina Schmitt
scéna: Pavel Svoboda
kostýmy: Tereza Beranová
hudba: Pasi Mäkelä
dramaturgie: Jakub Režný
adaptace: Katharina Schmitt a Jakub Režný
asistent dramaturgie: Matěj Nytra
kostýmní spolupráce: Zuzana Formánková
inspice: Michala Kášová

hrají: Michal Kern, Marta Vítů, Petr Vaněk, Ivana Uhlířová, Dora Bouzková, Jiří Štrébl, Eva Salzmannová, Lukáš Karásek, Kristýna Podzimková, Pasi Mäkelä, Jaromír Typlt, Daniel Erhart, Pavel Širmer, Zbyněk Vašíček, Alexandr Puškin, Lukáš Hložek
délka představení: 90 minut

Inscenace na motivy scénáře k filmu Jana Němce O slavnosti a hostech z roku 1966.

Hemingway řekl: morální je to, co činí člověka šťastným v daném okamžiku, ať je to jídlo, pití nebo milování.

Předloha Jana Němce a Ester Krumbachové je pro nás podobenstvím o lidské konformitě, o tom, za jakou cenu je člověk ochotný přizpůsobit se společenské poptávce, aby mohl být šťastný a zapomenout na události, které zdánlivě nemůže ovlivnit, aby mohl žít a přežít. Co když se ale najde někdo, kdo nechce přistoupit na pravidla společné kolaborace, viny a lhostejnosti? Co s ním, když odmítá laskavé pozvání k slavnostní tabuli?

ohlasy:

Divadelní inscenace O slavnosti hostech není remakem slavného filmu, i když fantom Němcova díla jakoby odkudsi z dálky mával. (…) inscenace si uhájila oprávnění k autonomní existenci a má co divákovi sdělit. Resuscitovala scénář – a svým způsobem, byť nepřímo – i film. Sice ne vždy rovnocenně s jeho myšlenkovou pronikavostí, ale rozhodně s invenční tvořivostí.
Stanislava Přádná, DN, 12/5/2015

O slavnosti a hostech je zásadní inscenace, i když jistě nebude masově přijímána a opěvována. Jak už bylo řečeno – excelentní je významotvorná práce s prostorem Schmitt a Svobody, expresivnost Salzmannové a Kerna, morální apel všech. Co jsem však dlouho tajila – inscenace je také velice zábavná, přestože způsobuje smích, který bolí, a úsměv, který se může jevit jako nepatřičný, protože se příliš podobá šklebu.
Lenka Dombrovská, LN, 15/5/2015

Představení Kathariny Schmitt ve Studiu Hrdinů se nesnaží být scénickým remakem Němcova filmu. (…) Vyznění inscenace to do jisté míry prospívá: herci a režisérka se nezdržují usouvztažnostím postav k jejich filmovému ztvárnění a mohou na nich pracovat takřka od základů. (…) Schmittová tak otevírá cestu k propojení původního námětu s nadčasovými archetypy: hostina uprostřed lesa se stává podobnou zlověstnému pobytu v perníkové chaloupce Ježibaby. (…) Hledáme-li něco, v čem Schmittová nesporně uspěla, pak je to velmi důsledné budování dojmu odpudivosti celého dění.
Marta Harasamowicz, Nový prostor, č. 463, 3/9/2015

premiéra: 1. 5. 2015
foto video ohlasy