#LutherLenin




PODROBNÝ PROGRAM A LINE-UP NÍŽE

Vysílání | Eine Sendung | A Broadcasting

Sobota, 2.12. 2017, Studio Hrdinů, von/od 12:00 bis/do 00:00 + Night show

3 scény, 3 rozhlasové stanice, 36 hodin programu

Žijeme stále ještě v éře revolucí?

Byli jsme vůbec někdy autonomní?

Je Já myslitelné mimo média?

Kolo dějin se otáčí. 500 let revoluce a reformace, médií a subjektu.

 

500 let subjektu médií reformace revoluce

koncept a dramaturgie: Alexander Klose a Zbyněk Baladrán

režie: Jan Horák

výtvarné řešení: Antonín Šilar a Dragan Stojčevski

Na rok 2017 připadají dvě výročí, která si chceme připomenout v rámci společného umělecko-vědeckého projektu – uplyne 500 let ode dne, kdy Martin Luther přibil na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí, a 100 let od vypuknutí Říjnové revoluce v Rusku. První výročí je všeobecně považováno za začátek reformace v křesťanské církvi. Tento proces vyvolal dynamické politické, společenské a duchovní změny, které v následujících staletích směrodatným způsobem utvářely charakter Evropy i světa. Druhé výročí podnítilo vznik sovětského impéria a bylo na počátku téměř 70leté historie reálně existujícího socialismu a rozštěpení světa na dvě antagonistické ideologie resp. na dva mocenské bloky. U obou událostí hrála důležitou roli média, která v té době převažovala, a jejich dostupnost – například letáky a knihy v dobách Lutherových a film a rádio případně radiotechnika v dobách Leninových. Tímto vztahem mezi zásadní proměnou církve resp. ideologie a příslušnými médii, prostřednictvím kterých byla ideologie prezentována, se chceme v rámci projektu zabývat – i s ohledem na možné sociální a politické změny v naší dnešní době, které se ohlašují prostřednictvím všudypřítomných a hojně rozšířených sociálních sítí a digitálních médií.

„Obávám se, že v této části světa nastane velká revoluce,“ napsal Erasmus Rotterdamský v roce 1517. O několik týdnů později přibil Martin Luther svých 95 tezí na bránu zámeckého kostela ve Wittenbergu a dal věřícím na srozuměnou, že vstupuje do přímého vztahu s bohem, založeného na vlastní odpovědnosti. Důležitým předpokladem k tomu, aby věřící mohli zmocnit sebe sama k takovému kroku, bylo získání přístupu k náboženským textům. Lutherovy teze dokázaly ovlivňovat myšlení věřících zejména proto, že se díky vynálezu knihtisku a větší dostupnosti Lutherova překladu bible rychle šířily mezi obyvatelstvo. Převratné náboženské události reformace poskytly do jisté míry obsah pro mediální revoluci, kterou Malcolm McLuhan označil jako vznikání „Gutenbergovy galaxie“. O 400 let později přišly mediálně technické novinky – film a rádio jako potenciální konec knižní a písemné kultury – znovu ruku v ruce s procesy masivních sociálních a politických změn. Nová média vznikala současně s novými ideologiemi, které měly historický souběh v Říjnové revoluci. A dnes? V moderním procesu uvědomování si sebe sama, probíhajícím na sociálních sítích, se spojují reformační a revoluční subjektivnost, a to způsobem, který je vysoce individualizovaný a zároveň radikálně zespolečenštěný. Veřejná místa děje na sociálních sítích obývá pozoruhodně velký počet individualit – hybridní konstrukce z rozporuplných přání, z tělesně-sociálních realit a technických slibů. Je to, jako kdyby všechny možnosti zmocnění sebe sama z období posledních 500 let chtěly mít zároveň své výstupy na jevišti naší současnosti. Zdá se, že na stálost výroku „Zde stojím…“ si digitální subjekty nárok nedělají. Visí na vláknech, která nedrží bůh nebo nějaká strana, ale monstrózní zrcadlový obraz sebe sama.

V průběhu třídenní akce v listopadu 2017 se v Praze sejdou umělci a umělkyně a vědci a vědkyně, aby tyto souvislosti osvětlili. Jak husitská předehra reformace, tak i pražská VI. konference ruské sociální demokracie z roku 1912 k tomu navíc poskytují lokálně historické aspekty. V Praze došlo k rozchodu Lenina resp. bolševiků se Sociálně demokratickou dělnickou stranou Ruska, což je vnímáno jako jeden z předpokladů Říjnové revoluce.

Tím projekt odkazuje na dva historické momenty, o kterých se ve vzájemných souvislostech doposud neuvažovalo. Reformace nastolila moderní ideál subjektivnosti, založený na vlastní odpovědnosti. Komunistická revoluce v roce 1917 tento ideál uchopila a převrátila naruby. Obě události měly konstituční účinky pro modernu, ve které dodnes žijeme. A přesto se množí náznaky, že jsme na cestě hledání toho, co bude „po“ moderně a „po“ západní „historii“. Tímto novým vyprávěním o 500 letech odůvodňování subjektu a o jeho příslušných mediálních konstelacích až k formám subjektivizace na sociálních sítích nabídne projekt vysoce relevantní příspěvek k zakončení dekády lutherovských výročí a ke 100. výročí Říjnové revoluce.

 

Milena Bartlová

Jak sdílet revoluci?  – Komunikace mezi vzdělanci a negramotnými v husitství

Reformace a revoluce vznikají z široké společenské potřeby radikální obnovy, ale nutně potřebují i teoretický základ. Ten formulují vzdělanci, jak jej ale sdělí masám tak, aby i nevzdělaní, ba negramotní, pochopili, že jde o jejich věc, a přidali se? Tento problém řešila i česká husitská reformace a revoluce v první polovině 15. století, kdy schopnost číst byla omezena jen na úzké městské elity. Komunikačními kanály byly veřejné performance a obrazy, které umožňovaly emocionálně zprostředkovat intelektuální obsah a přesvědčit masy o naléhavosti změny zavedených pořádků. Na rozdíl od Lutherovy reformace neměli ještě k dispozici knihtisk; podobná ale byla situace rané sovětské moci ve 20. letech.

(Česky, 45 min, studio 3, s tlumočením do angličtiny)

Milena Bartlová je profesorkou dějin umění na UMPRUM v Praze. Ve své vědecké práci se věnuje dějinám umění středověku, metodologii a historiografii dějin umění, a také otázkám národní identity a historické paměti. V roce 2015 vydala knihu Pravda zvítězila: výtvarné umění a husitství 1380-1490, v níž se zabývá i tématem, o němž bude mluvit v našem projektu: jak šířit revoluční myšlenky mezi převážně negramotnými lidmi?

Rádio Corax, Halle a Rádio Papular, Praha

Rozhlasové povstání 1: Setkání českých a německých rozhlasových aktivistů a založení Svobodného Rádia Praha

Na podzim roku 1917 bylo rádio takřka neznámé, rádiová technologie sloužila pouze k tajnému přenosu vojenských zpráv. Nicméně ruští revolucionáři plánovali založení rozhlasové stanice. Ale tento plán nebyl nikdy realizován. Důvod, proč se k němu vrátit, je toto město, ve kterém oficiálně začalo bolševické hnutí, ale o 100 let později.

(Anglicky a česky, 90 min, studio 3)

Rádio Corax je největší svobodná radiostanice v Německu vysílající z Halle (Saale). V roce 2016 spolu s mezinárodními aktivisty organizovalo festival Rozhlasového povstání. Bylo to první globální setkání rádioumělců z celého světa.

Rádio Papular je název dočasného rozhlasového projektu vytvořeného pražskými rozhlasovými umělci a aktivisty Milošem Vojtěchovským a Michalem Kindernayem. Koná se u příležitosti vysílání #LutherLenin.

Tým Rádia Corax:

Lukas Hohlfeld, umělec a rozhlasový aktivista z Výmaru a Halle, Tina Klatte, kulturní výzkumnice a rozhlasová producentka z Halle, a Theresa Ehrenberg, umělkyně a rozhlasová aktivistka z Halle a Berlína, připravili revoluční obsah a vytvořili program spolu s českými rozhlasovými aktivisty. Marold Langer-Philippsen, rozhlasový umělec a divadelní ředitel je zodpovědný za mobilní rádio situované mimo prostory divadla.  Za práci na koncepci a řízení je zodpovědný Ralf Wendt, rozhlasový aktivista a performer zabývající se aplikovanou lingvistikou.

Tým Rádia Papular:

Rádiojednotka Zvuková města (Miloš Vojtěchovský, mediální umělec, kurátor, autor a pedagog na Akademii múzických umění v Praze, Michal Kindernay, tvůrce interaktivního videa a pedagog na AMU, a jejich studenti připravili 12ti hodinovou rozhlasovou relaci mezi Dukelskými hrdiny a nádražím Bubny.

Kolektiv A2

Co zbylo z revoluce?

Kulturní a společenské souvislosti Velké říjnové socialistické revoluce a její odraz v dnešním světě zprostředkují autoři a přátelé z okruhu časopisu  A2 a A2larmu. Společně vystoupí v politické revue s divokým mixem filosofického diskursu, současné literatury, divadelní hry a revoluční hudby.

Hudbou a slovem přispějí hudebníci a DJ Dizzcock, Michal Špína a Mary C, filosofové a politologové k!amm, Martin Vrba, Ondřej Slačálek, Jaroslav Fiala, Matěj Metelec, literáti k!amm, Roman Rops-Tůma, S.d.Ch, a další.

(Česky, 90 min, studio 1, s tlumočením do angličtiny)

A2 je český umělecký a politický čtrnáctideník, spojující kritické informace o všech druzích aktuálního umění s kulturní reflexí politiky.

A2larm vznikl v roce 2013 jako komentářový web A2. Od té doby přináší nejen komentáře, ale také rozhovory, reportáže, zprávy a analýzy z domova i ze světa, kterými tvoří protiváhu konzervativním webům a médiím ovládaným oligarchy.

Berliner Gazette

Přátelská palba – zprávy z přední linie demokracie (3 části)

První část: Krystian Woznicki

moderuje Sabrina Apitz

A co teď? Aneb aktuální informace o nadcházejícím povstání

Proti čemu revoltujeme, pokud se stát stal vyhýbavým, post-suverénním aktérem? S mizejícím protějškem každé revoluce – tedy státu – musí strůjci revolucí změnit svou strategii. Od roku 1989 se objevují revoluční hnutí na nadnárodní úrovni, tedy tam, kam stát a jeho obchodní partneři přemístili většinu svých operací a struktur, kde jednají na hraně nedotknutelnosti. Palčivou otázkou, kterou si musíme položit, je: jsou dnešní síly pronásledovány přízrakem revolucí ve formě mystifikovaných přívrženců hnutí Black Bloc nebo představují davy maskovaných a anonymních rebelů skutečnou konkrétní výzvu?

(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)

Krystian Woznicki je berlínský novinář a publicista, který se zaměřuje na digitální kulturu a politiku. Je zakladatelem novin Berliner Gazette.

Sabrina Apitz je kurátorkou a kulturní aktivistkou. Žije v Berlíně. Pravidelně přispívá do novin Berliner Gazette.

Druhá část: Bot Sazae

moderuje Michael Prinzinger

Anonymní trhák aneb Vítejte v přízraku bota

Alter-globalizační hnutí (mezinárodní společenské hnutí, které je v zásadě pro globalizaci, ale proti čistě ekonomické globalizaci nadnárodními korporacemi), zná svůj protějšek k černým duchům: bílé duchy. Od militantního sociálního hnutí s názvem Tute Bianche (Bílé kombinézy) až po hravou skupinu Sazae Bot – avatar na sociálních médiích, který pořádá transgresivní akce, aby změnil svět. Tento bílý robot z Japonska organizuje flashmoby, pěvecky zpracovává Snowdenovy soubory ve svých snech a remixuje poezii ve stylu haiku a obchodní loga s pomocí svých 200 000 followerů. Jste připraveni na anonymní revoluci? Jste připraveni na nové příběhy zprostředkované přízrakem botu?

Po představení se koná diskuse s umělci.

(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)

Bot Sazae je parodií avatara, inspirovaný nejslavnější postavou z manga komiksů v Japonsku – Sazae-san. V roce 2010 zahájil svou aktivitu na Twitteru, kde kopíroval a vkládal fráze z nejrůznějších zdrojů na internetu na svůj účet. V roce 2016 obdržel cenu Prix Ars Electronica.

Michael Prinzinger je softwarový inženýr, který se zaměřuje na internetovou bezpečnost a je také vyučeným léčitelem. Žije v Berlíně.

Třetí část: Iskra Geshoska

moderuje Magdalena Taube

Jak se zmocnit země aneb Žijeme stále v době revolucí?

Evropa v poslední době nebyla svědkem žádné revoluce, že ano? Tak to ale není! Podívejte se například na Makedonii – nebo se tu už nejedná o Evropu? Copak v roce 2016 to nebyla skutečná revoluce? Tehdy se objevily protesty proti kontroverznímu rozhodnutí prezidenta Gjorge Ivanova, který chtěl zastavit vyšetřování bývalého předsedy vlády, Nikoly Gruevskiho, a dalšího tuctu politiků, kteří byli údajně zapleteni do skandálu s odposlechy. Avšak davy lidí proti tomuto rozhodnutí vystoupily, a vypukla tzv. barevná revoluce. Pojďme se na ni blíže podívat!

(Anglicky, 45 min, studio 2, s tlumočením do češtiny)

Iskra Geshosa je kulturní kritička, kurátorka a aktivistka žijící ve Skopje. Je zakladatelkou neziskové organizace Kontrapunkt.

Magdalena Taube je novinářka a vědkyně žijící v Berlíně, zaměřuje se na digitální žurnalistiku. Je šéfredaktorkou novin Berliner Gazette.

Alexander Tschernek a Tomáš Sedláček

Anarchie & svoboda – procházka lesem

Vše, co se odehrálo v minulosti, má přeci vést ke svobodě. Kde a jak ji nalézt? Co máme dělat? Svobodu můžeme vnímat jako společnou touhu, ale také jako osamělou osobní a duchovní povinnost. V myšlence svobody se protínají historické dopady revoluce a reformace. Nacházíme se v lese plném myšlenek, poznatků a vzpomínek. S pomocí textů Ernsta Jüngera, Hannah Arendtové, Alberta Camuse a dalších se herec Alexander Tschernek a ekonomický filosof Tomáš Sedláček hloubavě vydávají do tohoto lesa a vytvářejí mýtiny…

(Německy a česky, 90 min, studio 1, s tlumočením do češtiny)

Alexander Tschernek je na umělecké scéně již mnoho let známý svým lingvistickým zaměřením – v divadlech a operách, rozhlasových hrách a filmech, jako moderátor a také s vlastními projevy. Pro rakouskou rozhlasovou stanici Ö1 ztvárňuje sérii pořadů s názvem Philosophie Pur (Čistá filosofie).

Tomáš Sedláček je nejznámějším ekonomen v České republice. Ve svých knihách Ekonomie dobra a zla (2009) nebo (R)evoluční ekonomie: o systému a lidech (2015, ve spolupráci s Davidem Graeberem a Romanem Chlupatým) přispívá ke globální kritice kapitalismu.

Miloš Horanský

Komentář k manifestu Strany mírného pokroku v mezích zákona k posledním volbám

Jaroslav Hašek napsal volební manifest Strany mírného pokroku v mezích zákona k volbám do Říšské rady v roce 1911 a byl vyvěšen v Kravíně, známé vinohradské hospodě. Provolání k českému národu a jeho aktuálnost bude prověřena českým básníkem Milošem Horanským, který analyzuje a rozvede jeho hlavní tezi, že nejde udělat všechno naráz.

(Česky, 90 min, foyer)

Miloš Horanský je divadelní režisér, básník a kritik. Ve své tvorbě se zabývá jazykovými hrami, básnickými apropriacemi a divadelními experimenty. Pracuje s neologismy a novými slovními vazbami, jakož i deformací ustálených slovních spojení.

Natálie Pleváková

Vysílá zvuk: jak rádio změnilo hudbu

Proměna mediální reality, možnost záznamu a produkce zvuku elektronickými médii a jeho následné šíření rádiovým signálem s sebou nese proměnu v auditivní kultuře a hudebních paradigmatech. Hudební vývoj je od začátku 20. stol. propojen s institucí rozhlasu, kde vznikala studia zkoumající možnosti nových sonických realit. Příspěvek se věnuje historické interakci hudby a rozhlasu a jejich vzájemnému ovlivňování.

(Česky, 90 min, studio 3)

Natálie Pleváková je multimediální umělkyně a skladatelka. V současnosti se zabývá zkoumáním východisek elektronické hudby ve světě hudební klasiky, respektive hledá jejich společné jmenovatele. Její tvorbu prostupuje zdánlivá chaotičnost, kterou nazývá digitálním narativem.

Ilona Švihlíková a Miroslav Tejkl

moderuje Tereza Virtová

Konec kapitalismu?

Ve své nové knize se oba autoři věnují vývoji kapitalismu jako socio-ekonomického systému. Domnívají se, že v současné době se v kapitalismu objevují jednak patologické rysy v podobě dominance renty nad ziskem, ale také prvky nové kvality, zárodky nového systému. Emancipace člověka podle autorů není slučitelná ani s privilegii horního 1%, ale ani s rostoucí regulací. Nový systém musí mít přirozené kořeny, které autoři spatřují v samovyživovacím fiskálním mechanismu se zahrnutím moderních technologií.

(Česky, 70 + 20 diskuse, studio 1, s tlumočením do angličtiny)

Ilona Švihlíková je česká ekonomka, levicová publicistka a členka husitské církve. Kromě jiného učí na Institutu globálních studií UJAK v Praze. Ve svých knihách a článcích se zaměřuje na politické a ekonomické aspekty globalizace, komoditních trhů a alternativ ke kapitalismu.

Miroslav Tejkl je právník a místostarosta ve městě Chrudim, města ve východních Čechách.  Spolupracuje s Ilonou Švihlíkovou na textech revidujících současný socio-ekonomický systém.

Tereza Virtová je doktorandkou antropologie na Fakultě humanitních studií UK a v Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti pracuje na projektu zabývajícím se empirickým výzkumem vědy. Dále se věnuje výzkumu práce, technologií a postsocialismu.

Andreas Bernard

moderuje Alexander Klose

Profil, lokalizace, quantified self: o zvláštní heteronomní sebeprezentaci v éře chytrých telefonů

Profil na sociálních médiích, funkce lokalizace na chytrém telefonu a měření vlastních fyzických hodnot mají jedno společné: jejich původ vystopujeme v kriminologii a psychiatrii. Jak je možné, že přístroje a postupy, které až donedávna měly za úkol vzít do vazby zločince a šílence, dnes slouží jako prostředky k sebeprezentaci? Andreas Bernard čte ze své nově vydané knihy Komplizen des Erkennungsdienstes. Das Selbst in der digitalen Kultur (Komplicové policejní vyšetřovací služby. „Já“ v digitální kultuře).

(Německy, 40 min, studio 2)

Andreas Bernard je publicista, profesor v Centru pro digitální kultury na Leuphana Universität v Lüneburgu.

Alexander Klose je kurátor a kulturní badatel zabývající se vztahem mezi mediálními technologiemi a společenskými organizacemi.

Anna Daučíková

Pokuste se nebýt v opozici

Na příkladu jedné práce umělce z Ukrajiny Valerije Lamacha se v česko-slovensko-rusko-ukrajinském povídání  pokusíme ,,uslyšet” to, co je viditelné a zviditelňující to, ,,co není vidět”. Lamach byl uznávaným autorem monumentálních mozaik na fasádách budov v Kyjevě 60. a 70. let,  zideologizovaných obrazů šťastného života, typických pro umění sorely. Avšak zasvěcený divák v nich mohl najít skrytou významovou vrstvu ,,neznámého“ kódování. Pokusíme se podívat zblízka na pár dnes ,,neaktuálních“ paradoxů, kdy se smysluplná tvorba odehrávala navzdory zběsilé cenzuře a v podmínkách velké apatie.

(Česky, 45 min, studio 2, s tlumočením do angličtiny)

Anna Daučíková je queer feministická umělkyně a profesorka na Akademii výtvarných umění v Praze. Na počátku 80. let se přestěhovala ze svého rodného města Bratislavy do Moskvy, kde žila a pracovala téměř 10 let.

Stefan Höhne

Od signálu k šumu. Příběhy, strategie a soundtracky mediální sabotáže

Dějiny nám ukázaly, že pro úspěšnou revoluci nebo revoltu je zapotřebí přerušení nebo destrukce komunikačních a mediálních technologií. Toto rozhlasové vysílání bude sledovat stopy utajeného příběhu militantních převratů na komunikačních sítích od počátku 20. století do dnešního dne. Podíváme se na přerušení signálu a anti-mediální strategie během německých a ruských revolucí, sabotování apartheidu v Jižní Africe, na komunikační partyzány v Evropě a Spojených státech v 90. letech a současný vývoj ve státem sponzorovaném hackování a kyberválce.

(Anglicky, 90 min, studio  3)

Stefan Höhne se věnuje kulturním studiím a historii technologií. Vyučuje a provádí výzkum v Centru pro metropolitní studia na Technische Universität v Berlíně.

Xabier Arakistain

moderuje Tereza Stöckelová

Ženy, nejdelší revoluce 

V současném boomu politiky identity jsou v popředí radikálního politického myšlení kategorie genderu, pohlaví, sexuality, třídy a rasy. Ale křížení mezi těmito kategoriemi zjevně příliš často zakrývá, že postmodernismus nezměnil skutečnost, kdy je pohlaví stále základem útlaku a vykořisťování žen. Ženy, nejdelší revoluce je ranný, méně známý text britské psychoanalytičky a socialistické feministky Juliet Mitchell, ve kterém přináší myšlenku revoluce, aniž by ignorovala právě kategorii pohlaví. Je to dobrý příklad toho, že politická agenda tzv. druhé vlny feminismu 60. a 70. let je stále nedokončená a nevyřešená.

Na prezentaci navazuje diskuse.

(Anglicky, 60 min + 30 min diskuse, studio 1, s tlumočením do češtiny)

Xabier Arakistain je feministický kurátor a kritik umění sídlící ve španělském Bilbau. Ve své práci se průkopnicky soustředí na implementaci genderové politiky rovnosti v oblasti umění, současného myšlení a kultury.

Tereza Stöckelová se věnuje sociologii vědy a technologií. Tematicky se zaměřuje na soudobé proměny v praxi výzkumu a vzdělávání, pohyb znalostí mezi vědou a společností a otázky politické ekologie. Od léta 2010  byla jednou z mluvčích občanské iniciativy ProAlt v Praze.

Marie Czarnikow, Jasper Schagerl, Stefan Strunz, Noah Willumsen

(Výzkumná skupina pro Malé formy, Humboldt-Universität, Berlín)

Reformace revolučního poznání 1517-1917 

Žádná reformace, žádná revoluce s absencí formátu. Co nabízíme: chápání reformace jako mediální události, spojené s hlubokou reorganizací znalostí. Procesy komunikace a formativní procesy zde přitom hrají rozhodující roli. Takto chápaná revoluce nezávisí výlučně na jejích aktérech, ideologiích či na přesvědčení, ale z velké míry na médiích a použitých formátech. Toto téma chceme blíže prozkoumat na čtyřech jevištích – na Lutherově Malém katechismu, Harsdörfferově díle Frauenzimmer Gesprechspiele, Manifestu komunistické strany a deníkovém hnutí nového člověka v bývalém Sovětském svazu.

(Německy, 90 min, studio 2)

Marie Czarnikow se věnuje kulturním studiím a ve své doktorské práci se zabývá literární formou psaní deníků z doby první světové války v Německu a Francii.

Jasper Schagerl vystudoval divadelní, literární a mediální vědy. Ve svém disertačním projektu se zabývá raně novodobou kasuistikou v oblastech práva a literatury.

Stephan Strunz vystudoval regionální studia pro oblast Asie/Afriky a dále také sociální a kulturní vědy. Ve své disertační práci se zabývá genezí a evolucí životopisu jako administrativního literárního žánru.

Noah Willumsen vystudoval komparatistiku, dějiny umění a filosofii. Jeho doktorská práce pojednává o Heineru Müllerovi a dějinách interview.

Lumír Nykl

Mocná pevnost sirén

Lutherovy písně doslova ozvučily reformační hnutí a v průběhu staletí zůstaly známějšími než jeho názory.

Název tohoto vysílání odkazuje k nápěvu nejpopulárnější Lutherovy písně s odkazem na monumentální Symfonií Sirén Arsenije Avraamova. Ta vznikla jako připomínka výročí Říjnové revoluce a jejího „veselého chaosu” zvuků zbraní, strojů a hlasů tísíců dělníků a dělnic. Revoluční událost skladatel vnímal zároveň jako osvobození proletariátu i strojů podřízených kapitalistickému systému. Stejně silně jako před sto lety touží stroje i lidé po svobodě.

Hledání nové spirituality, mytologie a smyslnosti, reprezentované chorálními zpěvy a symfonickými kompozicemi lze v dnešním chaosu  elektronické hudby zaslechnout v klubu i na streamovacích službách spolu s industriálními hluky, strojovými rytmy a rachoty zbraní. Opět, budoucnost umění je žena. Nikdy však už pasivní múza, ale proaktivní siréna. Součástí je i představení tvorby mexické post-klubové producentky Myi Gomez, která svým setem ukončí program na večerní afterparty.

(Česky, 90 min, studio 3)

Lumír Nykl je DJ, kurátor a publicista věnující se současné klubové hudbě a vizuálnímu umění. Je členem hybridního DJ/AV kolektivu Blazing Bullets a hudebního vydavatelství RedForColourblind. Zabývá se převážně emancipačními koncepty a možnostmi společenské změny v kulturní praxi.

Tilman Porschütz a Nimrod Vardi

Summit umělé inteligence

Zástupce současné spotřební elektroniky na tuto pódiovou diskuzi sezvala nejmodernější digitální autonomní organizace a umělá inteligence Aish.AI. Cílem je diskuze a výměna názorů o tom, kde se vidí ve světě zítřka. Jakékoliv vměšování humanoidů není povoleno.

(Anglicky, 45 min, studio 1)

Tilman Porschütz pracuje jako programátor ve Vídni.

Nimrod Vardi je umělec a ředitel arebyte_Gallery v Londýně. Tento summit umělé inteligence pramení z jejich společného kulturního zkoumání autonomie strojové inteligence.

Nicholas Bussmann

10 revolučních písní v prostředí umělé inteligence za doprovodu robota hrajícího na klavír

Tzv. digitální revoluce je první revolucí bez písní. Není to překvapující, protože se jedná o revoluci pohodlnosti a komfortu. Ve všech předchozích revolucích šlo o překonání komfortní zóny, cílem bylo povstat a sjednotit se. Proto byly zapotřebí písně.

Nicholas Bussmann ve světové premiéře představí revoluční písně z celého světa, které zanalyzuje, vyfiltruje a zpracuje „umělá inteligence“ a následně je na klavír zahraje robot.

(Anglicky, 40 min, studio 1)

Nicholas Bussmann je berlínský skladatel a umělec. Ve svých často hybridních dílech, která oscilují mezi koncertem, přednesem a instalací, integruje nesubjektivní a nelidskou inteligenci jako skupinové chování nebo interpretační algoritmy.

Der Automat je robot hrající na klavír, vyvinutý byl Winfriedem Ritschem.

Ursula Baatz, Michael Hauser, Stephan Schaede

moderuje Jakub Ort

Heroický ateismus?

V roce 1958 vydal český luteránský kněz a husitský teolog Josef Hromádka knihu Evangelium für Atheisten (Evangelium pro ateisty), ve které se snažil sladit křesťanské doktríny a sociální etiku s explicitně anti-nábožnými dogmaty komunismu. V českých zemích má ateismus dlouhou tradici, jako forma odporu proti moci státu a náboženství. Během doby reálného socialismu se anti-náboženský postoj stal státním postojem. Dnes se většina českých občanů nazve ateisty, ale v užším výzkumu se mnozí označí za věřící. Jak to jde dohromady?

Účastníci tohoto německo-česko-rakouského sympozia mluví a diskutují o víře a nevíře v post-náboženské a post-ideologické společnosti.

Spekulativní úvod od Michaela Hausera

Jak pojmenovat dobu ve které žijeme? Co by Luther a Lenin řekli o naší současnosti a o nás samotných? Jak by uvažovali o naší přítomnosti? Co by dělali na našem místě? Vést dialog s nepřítomnými postavami vyžaduje mód tvořivosti a politické aktivity. Michael Hauser se v imaginárním rozhovoru s nepřítomným M. Lutherem a V.I. Leninem pokouší o filosofickou diagnózu naší doby.

(Česky a německy, 90 min, studio 2)

Ursula Baatz je filosofka a novinářka z Vídně, která se zaměřuje na témata související s náboženstvími. Ve své práci hledá spojení mezi křesťanským učením a náboženskými učeními Dálného východu.

Michael Hauser je český filosof. Zabývá se kritickou teorií, neo- a postmarxismem. Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd a přednáší na Pedagogické a Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.

Stephan Schaede je protestantský teolog, filozof a ředitel Protestantské akademie v Loccumi. Ve svém výzkumu se zaměřuje na základní otázky etiky a dějin myšlenek v teologii a přírodních vědách.

Jakub Ort vystudoval Evangelickou teologickou fakultu. Je členem kolektivu Klinika, squatu situovaném v Praze na Žižkově. Píše pro měsíčník Protestant a moderuje na Rádiu Wave pořad Hergot!.

Dietrich Brants v rozhovoru s Götzem Bachmannem

Nesprávný druh revoluce: 50 let kalifornské ideologie

„Zapomeňte na protiválečné protesty, Woodstock i dlouhé vlasy. Skutečným dědictvím generace 60. let byla počítačová revoluce,“ píše Stewart Brand v roce 1995 ve zvláštním vydání časopisu Time Magazine s názvem Vítejte v kyberprostoru. Koncem 60. let to nebyli chytří kluci v garážích v Silicon Valley, ale hackeři z řad hippies, kteří vynalezli zásadní součástky do osobních počítačů a počátkem 70. let přišli také s koncepcí sociálních médií v rámci projektu Community Memory (Paměť společenství). Co se od těchto idealistických počátků natolik pokazilo, že britští sociologové Richard Barbrook a Andy Cameron ve stejnou dobu jako Stewart Brand dospěli k dystopické analýze digitální revoluce a formovali pojem „kalifornská ideologie“? Naši hosté budou hovořit o roli rebelujících psanců v digitálním světě a nesprávné revoluci v duchu kalifornské ideologie. Tento rozhovor bude nahráván pro rádiové vysílání na německé veřejnoprávní stanici: SWR2 Zeitgenossen.

(Německy, 60 min, studio 3, s tlumočením do češtiny)

Dietrich Brants je rozhlasový novinář a vedoucí redakce na stanici SWR 2 Kultur Aktuell u instituce Südwestrundfunk v Baden-Badenu.

Götz Bachmann je etnolog a profesor na Institutu pro kulturu a estetiku digitálních médií na univerzitě Leuphana Universität, Lüneburg.

Rádio Corax Halle a Rádio Papular Praha

Rozhlasové povstání 2: Vzkříšení

Jak promyslet a intervenovat v sociálním světě? Vede automaticky přivlastnění médií jako sociálního nástroje k demokratičtějším formám diskurzu? Je také možné vytvořit nové komunity s Facebookem? Jsou smartphony sociální rádiostanice? Tweetoval by Lenin? Týmy Rádia Corax a Rádia Papular se vracejí do studia po 10 hodinách volné rozhlasové práce po Praze, aby představili své materiály a zkušenosti, aby diskutovali a oslavovali s hosty #LutherLenina.

(Anglicky a česky, 90 min, studio 1)

Rádio Corax je největší svobodná rádiostanice v Neměcku vysílající z Halle (Saale). V roce 2016 spolu s mezinárodními aktivisty organizovalo festival Rozhlasového povstání. Bylo to první globální setkání rádioumělců z celého světa.

Rádio Papular je název dočasného rozhlasového projektu vytvořeného pražskými rozhlasovými umělci a aktivisty Milošem Vojtěchovským a Michalem Kindernayem. Koná se u příležitosti vysílání #LutherLenin.

Tým Rádia Corax:

Lukas Hohlfeld, umělec a rozhlasový aktivista z Výmaru a Halle, Tina Klatte, kuturní výzkumnice a rozhlasová producentka z Halle, a Theresa Ehrenberg, umělkyně a rozhlasová aktivistka z Halle a Berlína, připravili revoluční obsah a vytvořili program spolu s českými rozhlasovými aktivisty. Marold Langer-Philippsen, rozhlasový umělec a divadelní ředitel je zodpovědný za mobilní rádio situované mimo prostory divadla.  Za práci na koncepci a řízení je zodpovědný Ralf Wendt, rozhlasový aktivista a performer zabývající se aplikovanou lingvistikou.

Tým Rádia Papular:

Rádiojednotka Zvuková města (Miloš Vojtěchovský, mediální umělec, kurátor, autor a pedagog na Akademii múzických umění v Praze, Michal Kindernay, tvůrce interaktivního videa a pedagog na AMU a jejich studenti) připravila 12ti hodinovou rozhlasovou relaci mezi Dukelskými hrdiny a nádražím Bubny.

Monika Načeva

Co tě nezabije, to tě posílí 

V rámci pořadu Českého rozhlasu Vltava Sedmé nebe s Načevou, autorka se svým mužem techno pionýrem Žárovkou vybrali písně, které otevírají vědomí o lidské imaginaci a síle, svobodě a odmítnutí autority. Načeva se podělí nejen o skladby, ale také o své zkušenosti s protestní kulturou za normalizace v 80. letech a divokými rave parties v 90. letech.

(Česky, 60 min, studio 2)

Monika Načeva je česká herečka, zpěvačka a šansoniérka, patří mezi výrazné osobnosti alternativní scény. Ve své hudební tvorbě často spolupracuje s řadou předních českých hudebníků a literátů například s Jáchymem Topolem, Michalem Pavlíčkem a dalšími. Od podzimu 2017 moderuje pro rádio Vltava pořad Sedmé nebe.

Blazing Bullets + Mya Gomez

Vítězství nad sluncem & Nekonečný přípitek

„Hudba má ze všech umění největší moc organizovat společnost,” Arsenij Avraamov.

Afterparty vedená pražským DJ/AV kolektivem Blazing Bullets, který představí mexickou producentku a DJku Myu Gomez (NON/PAN). Na svém debutu Inmate se sonickou formou a válečnickými rytmy vyrovnává s traumaty z britských detenčních center. EP vyšlo na hudebním vydavatelství NON Worldwide, které globálně propojuje lidi nebílé barvy pleti a je známé svými radikálně-emancipačními projevy včetně využívání sovětské symboliky.

Titul závěrečné části programu parafrázuje název futuristické opery Kručonycha, Matušjina, Chlebnikova a Maleviče spolu se zaumnou básní Igora Terentieva.

Prolínání kolabortivních uměleckých forem a osobností je klíčové i pro současnou elektronickou hudbu.

Lumír Nykl je kurátor, výtvarný a hudební kritik. Je také členem  DJ/AV kolektivu Blazing Bullets. Ve své publicistice se zabývá emancipačními koncepty a kulturní praxí stojící mimo hlavní proud a vším co odporuje kultuře bílého muže.

Blazing Bullets je DJ/VJ kolektiv s nestálou členskou základnou, založený na přátelství a přístupu: obsaď a žij. Stylově se nijak nevymezují. V jejich setech je možné slyšet Mansona, Korn, trap, techna, rap, Rihannu i reflexe nejnovější postklubové scény.

Alexander Kluge

Od reformace po jámu od pumy

„Zprávy od Boha, výlučně do ucha.“ Vícedílný text a video Alexandra Klugeho propojuje „umírněný ikonoklasmus“ z dob Martina Luthera s modernou. Jedná se o jediné dílo v rámci festivalu #LutherLenin, kde diváci spatří obrazy a slova, ale nic neuslyší. Kluge zde provádí dekonstrukci a rekontextualizaci historických scén a citátů a volí opačnou cestu než Luther, pro kterého obrazy a činy patřily k pozemským dílům, zatímco pouze vyslyšená slova umožňovala navázat spojení s Boží milostí. Setkáváme se zde s Janem Husem na kostnickém koncilu, středověké trestní soudní pravomoci, vidíme Luthera v mnišské cele, vojáky v první světové válce a cely v bývalém východoněmeckém vězení v Lutherově městě, Wittenbergu, pro které tato inscenace původně vznikla.

(tříkanálová video instalace, 20 min, v němčině s českými titulky)

Alexander Kluge je právník, sociolog, spisovatel, tvůrce filmů a televizní producent a patří k nejdůležitějším uměleckým politickým hlasům v Německu. Jeho literární a filmová díla rafinovaně interpretují historická období a dávají prostoupit novým významům. V 60. letech byl jedním ze spoluzakladatelů německého autorského filmu. Jeho hraná „kulturní okénka“ z konce 80. let na soukromých televizních stanicích, s textovou a obrazovou montáží, a jejich hravé mísení faktů a fikce anticipovalo hlavní vývojové proudy na internetu a sociálních médiích.

CreWcollective (režie: Jan Horák a Roman Štětina)

Kancelář opožděného zpravodaje

Mezi rozhlasovými programy budou herci a umělci z CreWcollective spontánně reagovat na teze, myšlenky a střety ideí, které byly zachyceny, odposlechnuty, přepsány a zaznamenány během předchozích programů. Nadcházející interpretace živých akcí jsou pokusem o překlad a zároveň zpětnou vazbu zvukových zpráv rozhlasového vysílání pomocí fyzické akce v co nejkratším čase.

CreWcollective je volné umělecké sdružení systematicky propojující umělce z různých oborů, pracující důsledně v nečekaných a experimentálních formách někde mezi divadlem a vizuálním uměním. Jejími členy jsou Jan Bárta, Kateřina Dietzová, Jakub Hradilek, Eva Šusová a mnoho dalších spolupracovníků.

Roman Štětina je vizuální umělec, který se ve své tvorbě zabývá médiem rozhlasu. Jeho profilovým tématem je rozhlasové studio. Ve svých instalacích pomocí videa, objektů a zvuku ukazuje, jak smyslová zkušenost může zmást dojem z toho, co člověk skutečně vidí.

Jan Horák je dramaturg, režisér a umělecký ředitel Studia Hrdinů; důsledný prosazovatel současného divadla na rozhraní jazykově náročné literatury, stylizovaného expresivního herectví, osobitého režisérského divadla s důrazem na působivé jevištní obrazy. To vše přetavené do surových či jindy vysoce estetizovaných projevů hereckého a performančního divadla.

Performěři a přátelé Studia Hrdinů (režie: Jan Horák)

12 hodinové čtení manifestů

 

Co mají společného texty Marka Zuckerberga, V.I.Lenina nebo slavné Lutherovy teologické teze? Dvanácti hodinové čtení textů, které se pokouší odpovědět na nejpalčivější otázky dob, ve kterých byly napsány. Jejich autoři se, adekvátně ke kontextu do kterého byly zrozeni, snaží navrhnout návod co by se mělo dělat. Jak by se měla společnost změnit, jestliže její základy jsou postaveny na nespravedlivých základech, lživé morálce či technologické nedostatečnosti? Návrhem může být pobídka k revoluci, nápravě či adaptaci.

(Česky, německy, anglicky, rusky, 12 hodin, performance se stěhuje po celém prostoru)

Čtou performerky z okruhu Studia Hrdinů: Sára Arnsteinová, Denisa Barešová, Jindřiška Dudziaková, Anne Francoise Joseph, Magdalena Kuntová, Barbora Kupková, Veronika Lapková, Sára Märcová, Anna Peřinová, Kristýna Šefčíková, Daniela Šišková, Kateřina Zapletalová.

Eine Veranstaltung von / Pořádají:

Studio Hrdinů, Goethe-Institut v České republice, Büro für prekäre Konzepte Berlin Prag

http://www.goethe.de/lutherlenin

vstup ZDARMA

LINE UP CZ

12:00-13:30

STUDIO 2 12:45 Milena Bartlová: Jak sdílet revoluci?  – Komunikace mezi vzdělanci a negramotnými v husitství (45 min, česky, s anglickým překladem)

STUDIO 3 Rádio Corax Halle a Rádio Papular Praha: Rozhlasové povstání 1 – Setkání českých a německých rozhlasových aktivistů a založení Svobodného Rádia Praha (90 min, anglicky a česky)

13:40-15:10

STUDIO 1 Kolektiv A2: Co zbylo z revoluce? (90 min, česky, s anglickým překladem)

STUDIO 2 Berliner Gazette: Přátelská palba – zprávy z přední linie demokracie (3 části) Krystian Woznicki, moderuje Sabrina Apitz: A co teď? Aneb aktuální informace o nadcházejícím povstání (1. část) (45 min, anglicky, s českým překladem)

STUDIO 3 Miloš Horanský: Komentář k manifestu Strany mírného pokroku v mezích zákona k posledním volbám (90 min, česky)

15:20-16:50

STUDIO 1 Alexander Tschernek a Tomáš Sedláček: Anarchie & svoboda – procházka lesem (90 min, česky a německy)

STUDIO 2 Berliner Gazette: Přátelská palba – zprávy z přední linie demokracie (3 části) Bot Sazae, moderuje Michael Prinzinger: Anonymní trhák aneb Vítejte v přízraku bota (2. část) (45 min, anglicky, s českým překladem); Berliner Gazette: Iskra Geshoska, moderuje Magdalena Taube: Jak se zmocnit země aneb žijeme stále v době revolucí? (3. část) (45 min, anglicky, s českým překladem)

STUDIO 3 Natálie Pleváková: Vysílá zvuk: jak rádio změnilo hudbu (90 min, česky)

16:50-17:15

RŮZNÁ MÍSTA V DIVADLE: CreWcollective: Kancelář opožděného zpravodaje, režie: Jan Horák a Roman Štětina

17:15-18:45

STUDIO 1 Ilona Švihlíková a Miroslav Tejkl, moderuje Tereza Virtová: Konec kapitalismu? (90 min, česky, s anglickým překladem)

STUDIO 2 Andreas Bernard, moderuje Alexander Klose: Profil, lokalizace, quantified self: o zvláštní heteronomní sebeprezentaci v éře chytrých telefonů (45 min, německy, s českým překladem)

Anna Daučíková: Pokuste se nebýt v opozici (45 min, česky, s anglickým překladem)

STUDIO 3 Stefan Höhne: Od signálu k šumu. Příběhy, strategie a soundtracky mediální sabotáže (90 min, anglicky)

18:55-20:25

STUDIO 1 Xabier Arakistain, moderuje Tereza Stöckelová: Ženy, nejdelší revoluce (90 min, anglicky, s českým překladem)

STUDIO 2 Marie Czarnikow, Jasper Schagerl, Stefan Strunz, Noah Willumsen (Výzkumná skupina pro „Malé formy“, Humboldt-Universität, Berlín): Reformace revolučního poznání 1517-1917 (90 min, německy, s českým překladem)

STUDIO 3 Lumír Nykl: Mocná pevnost sirén (90 min, česky)

20:35-22:05

STUDIO 1 Tilman Porschütz a Nimrod Vardi: Summit umělé inteligence (45 min, anglicky)

Nicholas Bussmann: 10 revolučních písní v prostředí umělé inteligence za doprovodu robota hrajícího na klavír (45 min, anglicky)

STUDIO 2 Ursula Baatz, Michael Hauser, Stephan Schaede, moderuje Jakub Ort: Heroický ateismus? (90 min, německy a česky)

STUDIO 3 Dietrich Brants v rozhovoru s Götzem Bachmannem: Nesprávný druh revoluce: 50 let kalifornské ideologie (90 min, německy, s českým překladem)

22:05-22:30

RŮZNÁ MÍSTA V DIVADLE: CreWcollective: Kancelář opožděného zpravodaje, režie: Jan Horák a Roman Štětina

22:30-23:45

STUDIO 1 Rádio Corax Halle a Rádio Papular Praha: Rozhlasové povstání 2 – Vzkříšení (90 min, anglicky, s českým překladem)

 

STUDIO 2 Monika Načeva: Co tě nezabije, to tě posílí (60 min, česky)

24:00-05:00

STUDIO 2 Lumír Nykl + Blazing Bullets: Vítězství nad sluncem & Nekonečný přípitek

po celou dobu festivalu

Alexander Kluge: Od reformace po jámu od pumy (tříkanálová video instalace, 20 min, v němčině s českými titulky) – předsálí Studia 2

Performěři a přátelé Studia Hrdinů: 12 hodinové čtení manifestů, režie: Jan Horák (Česky, německy, anglicky, rusky, 12 hodin, performance se stěhuje po celém prostoru) – foyer Studia Hrdinů

premiéra: 2. 12. 2017
foto
← zpětorchestr berg live cinematheater neumarkt, curych: obrazy tvé velké lásky#lutherleninlunchmeat festival 2017střed zájmu: publikumfashion performance a koncert: jana kratochvílová, never sol & sbor elpidaorchestr berg // skety & peter vrábel„mein name ist felix. zdenek felix – die ganze geschichte“pantomima s.i.: z českých luhů a hájů přinesli jsme vám voduolověný dušan 2017 // galavečerpavel zajíček: pustina / křest dvdmaking cities for people: henriette vambergfestival bazaar: černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně! / mladinsko theatre & oliver frljićčesko-německá novinářská cena 2016vojtěch mašek / jakub felcman: recykliteratura živěnárodní galerie v praze – premiéra dokumentárního filmu (režie: bernard šafařík, 2016)famufest ve studiu hrdinů 26/11/2016famufest ve studiu hrdinů 25/11/2016famufest ve studiu hrdinů 24/11/2016famufest ve studiu hrdinů 23/11/2016levitace (film) // choreografická cvičení i. (pohybové divadlo)noc divadel 2016 ve studiu hrdinůceremoniál udílení ceny jindřicha chalupeckého 2016film: menandros & thaïsmagda jędra / weronika pelczyńska / iza szostak: evropa. vyšetřováníirena lipińska / kolektiv wedo: !grot!rafał urbacki / anu czerwiński: chráněné druhyagata maszkiewicz: polsko4+4 dny v pohybu: tamtam – objektentheater – rusty nails & other heroes (zrezivělé hřebíky a další hrdinové)první otevření básnické sbírky dlužní knihy milosti miloše horanského1. noc filosofieprojekce filmu h*art onkruh // architektky: angela deuber (ch)kruh // architektky: isa stürm (ch) + nathalie rossetti (ch)předávání evropské novinářské cenyletenský kříž / veřejná debatader hermann, das lipnik: monstrkabaret freda brunoldata architekturavolunteers anti extremism debate // dobrovolníci proti extremismupromítání dvd české akční umění. filmy a videa, 1956–1989veřejná debata s autorem knihy skugga baldur sjónemaj wej-wej: bez omluvy / projekcejmenuji se jiří david / obrázky ze života umělce ve středním věkufilmování státu – komponovaný filmový večerpremiéra filmu art basel – olympiáda umění a komercelunchmeat festival 2015tropic of cancer (us) + winter severity index (it)christian jankowski: we can talk about itintervence studia hrdinů / ján mančuška: první retrospektivastřed zájmu: publikumříše zvířat ve výloze pietro filipi v rámci pq 2015dřevěná krabička – pohádka z terezínaoswald von richthofen – 35 krav a kalašnikov v rámci febiofest 2015komentovaná prohlídka studia hrdinůmožnosti alternativy: ivan vyskočilkonec sezónypřed premiérou: fučíkmožnosti alternativy: hubert krejčípražské quadriennale: vrstvení reality: právo na maskufestival next wavekomentovaná prohlídka výstavy říšepromítání inscenace můj romantický příběh / afterparty v cafe 1cena jindřicha chalupeckéhovánoční večírek studia hrdinůknowtilus