Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny


autor: David Zábranský
režie: Kamila Polívková
dramaturgie: Jan Horák
hudba: Ivan Acher
kostýmy: Adriana Černá
výprava a světelný design: Antonín Šilar
asistent režie: Ondřej Štefaňák
asistent výpravy: Františka Králíková, Mariana Montenero, František Průša
inscenace byla stažena z repertoáru bez derniéry

hrají: Stanislav Majer, Lidé typu Majer
délka představení: 80 minut

Co je Česko? Kde Česko začíná a kde končí? Kdo chce v Česku žít? Kdo tady žije, a proč? Kdo nebo co nese vinu za současnou nechuť Majera a jemu podobných k Česku? Nese vinu za nechuť současný český prezident?

Zábranského divadelní debut byl napsán na objednávku Studia Hrdinů, konkrétně režisérky Polívkové a krom tématu „domovina“ se zabývá i životním osudem herce a truhláře Stanislava Majera, jakož i příběhem Studia Hrdinů a s ním spojených tvůrců.

Vystudovaný právník David Zábranský je český spisovatel, držitel ceny Magnesia Litera v kategorii Objev roku za svou prvotinu Slabost pro každou jinou pláž. Za svůj román Martin Juhás čili Československo byl nominován na tutéž cenu, avšak v kategorii Kniha roku.

Lidé typu Majer jsou: Lukáš Adam, Karolína Babíčková, Ladislava Čížková, Táňa Havlová, Pavel Hermanovský, Markéta Hlinovská, Pavel Jánský, Alena Joachimstahlerová, Tomáš Kessl, Anna Mášová, Petra Mikulková, Aleš Němec, Markéta Polívková, Pavel Širmer, Štěpánka Tůmová, Antonín Valšík, Kamil Valšík, Zdeňka Valšíková, Magdalena Vlková, Tomáš Zajíc

Rekvizity do inscenace věnovalo Club-Mate.

Stanislav Majer získal za tuto inscenaci Cenu divadelní kritiky za Mužský herecký výkon roku 2016.

Stanislav Majer se umístil za svůj výkon na prvním místě divácké ankety portálu i-divadlo.cz v kategorii Mužský herecký výkon roku 2016.

výňatky z ohlasů:

Ještě o patro výš, co se ironie týče, posouvá Zábranského text sebejistá interpretace Stanislava Majera. Režisérka Kamila Polívková ponechává protagonistovi večera maximální prostor pro moderní, minimalistickou hereckou akci… (…) Ve spolupráci s režisérkou Polívkovou našel herec přesný klíč, jak prezentovat názory, které jdou jemu samotnému proti srsti.  Shazující hlasovou modulací či záměrně přeexponovaným výrazem si od obsahu pronášených vět udržuje ironickou distanci. Jeho zcizující škleb vrcholí při interpretování autorovy vize rozpadu globalizovaného světa, jenž má předznamenávat éru “zavíjení” se států do obnovených hranic. (…) Z dramaturgického hlediska zasluhuje Studio Hrdinů ocenění za to, že se pouští na tenký led kontroverzních témat a umělecké provokace, aby tak přispělo ke zkultivování diskuse a k prohloubení emaptie uvnitř schozofrenicky rozpolceného národa.
Saša Hrbotický, aktualne.cz 20/9/2016

 “Majerovské monodrama” se může stát unikátní kapitolou v dějinách zdejšího politického divadla.
Marta Harasimowicz, Nový prostor 4/10/2016

Společně (Zábranský, Polívková, Majer) vytvořili inscenaci, která kromě mnohovrstevnaté ironické hry nabízí politickou disputaci vedenou výsostně divadelními prostředy, tedy něco, co českému divadlu žalostně chybí. Navíc je to disputace, která nemá předem určeného vítěze a která diváka nutí – což je na celé věci nejcennější – pořádně se zamyslet nad formulací svých vlastních (proti)argumentů.
Vladimír Mikulka, Divadelní noviny 17/2016

premiéra: 16. 9. 2016
foto