Magdaléna Bažantová: Bílé lži

13. 4. – 13. 5. 2016

vernisáž: středa 13. dubna 2016 od 18.00 hodin
výstava trvala od 14. dubna do 13. května 2016

Výstava Studia Hrdinů s názvem Bílé lži volně reaguje na uvedenou inscenaci Bílí psi a černý kočky režírovanou Davidem Jařabem, která je detektivním příběhem o africkém přistěhovalci do Evropy.

Magdalena Bažantová vystudovala Centrum audiovizuálních studií na FAMU. Je experimentální filmařkou, scénografkou, pedagožkou i galeristkou. Pro Studio Hrdinů vytvořila video esej, která v sobě nese většinu prvků typických pro její tvorbu. Je to kolážovité zacházení s vlastním i převzatým obrazovým a textovým materiálem, terénní nahrávky, vhledy do jejího osobního prostoru, používání masek a převleků, individuální zkušenost v kontrastu s teoretickým pohledem, který používá spíše jako podobenství než jako vysvětlující hodnotu a hlavně osobitý humor.

V horkých zemích, tam panečku dovede slunce pořádně připalovat! Lidi jsou tam úplně mahagonově hnědí, a v zemích, kde mají horko úplně největší, tam slunce opálí lidi na černochy. Jeden učenec ze studených krajů se však vypravil jen do těch horkých. Myslel si, že si tam bude moci pobíhat po ulici, jak byl zvyklý z domova, ale kdepak, to si musel hezky rychle odvyknout. Stejně jako všichni rozumní lidé zůstával přes den v domě, okenice i dveře měl od rána do večera zavřené, vypadalo to, jako když celý dům spí nebo nikdo není doma. Úzká ulička s vysokými domy, kde bydlel, byla taky postavená tak, že tam slunce pražilo celý den, opravdu to nebylo k vydržení. Ten učený člověk ze studených krajů byl mladý a chytrý, a připadalo mu, že vysedává v rozpálené peci. Hrozně ho to sebralo, byl všecek vyhublý, i jeho stín se scvrkl, takže byl mnohem menší než doma, i ten slunce sebralo. Ožili až večer, teprve když slunce zapadlo.
Hans Christian Andersen, Stín (přeložil František Fröhlich)

kurátorka: Tereza Sochorová Horáková

bile_lzi_vystava_web

foto